Partyzánský odboj

V okolí Bohdalova se s příchodem jara roku 1945několikrát objevili partyzáni. V sobotu 10. března odbojáři po domluvě s četníky provedli přepadení místní služebny. Ozbrojenci přepadli byt vrchního strážmistra Jindřicha Jeřábka a naoko jej pod pohrůžkou zastřelení donutili jít s nimi ke stanici, kde se službě prokázal heslem, a nařídil svým podřízeným otevřít dveře opevněného domu. Partyzáni se pak nahrnuli dovnitř, četníky obrali o služební zbraně, munici i policejní výstroj a urychleně zmizeli. Němci zuřili, a přestože novoměstské okresní četnické velitelství sepsalo vyšetřovací zprávu v tom smyslu, že personál stanice nebyl schopen akci bez zbytečného krveprolití zabránit, zemské velitelství v Brně chtělo bohdalovské četníky pohnat k soudu SS. Na zahájení trestního řízení nakonec již nezbyl čas, okupační orgány však do vesnice přeložily dvojici německých četníků, kteří měli na své české kolegy dohlížet. Znovu o sobě dali odbojáři vědět v pondělí 30. dubna, kdy přepadli místní lihovar a vypustili vyrobený líh do potoka. Stejně jako v mnoha dalších obcích v kraji měli lidé strach z možného přechodu fronty přes Žďársko, a proto si počátkem jara začali v lesích, na loukách a zahradách budovat kryty, v nichž chtěli v případě potřeby chránit svůj majetek nebo holé životy. Bunkrů však naštěstí nebylo potřeba. Ve středu 2. května byl v Bohdalově sestaven revoluční národní výbor a téhož dne se konala jeho první tajná schůze. O tři dny později se lidé dozvěděli o povstání v Praze. Vysílání rozhlasu z metropole dopoledne vyslechli také četníci na stanici, kteří se rozhodli připojit k revolučním událostem. Po polední proto za asistence lékaře MUDr. Františka Stogra přepadli dvojici německých četníků, již byli právě na obchůzce ve vsi. Sebrali jim samopaly, služební pistole i veškerou munici a vyhnali je ze vsi. Četníci posílení skupinou místních dobrovolníků následně začali odzbrojovat menší oddíly procházející Bohdalovem. Podařilo se získat další zbraně, které byly rozdávány záložníkům. V neděli 6. května se ve vsi objevila kolona osmi nákladních aut s přibližně sto padesáti vojáky. Útvar, který měl za úkol zajistit ústupovou komunikaci, rozbil tábor na okraji lesa u polní cesty v lokalitě Křimice. Netrvalo dlouhoa došlo k incidentu mezi vojáky a skupinou asi dvaceti civilistů, kteří se je vydali odzbrojit. Vyhrocenou situaci se naštěstí podařilo urovnat bez ztrát na životech a všichni zajatí muži byli později propuštěni. Kolona poté z Bohdalova odjela. Téhož dne revoluční národní výbor oficiálně převzal řízení obce. Večer se konala první veřejná schůze, na níž přítomní občané schválili jeho složení. Následujícího dne ozbrojenci zastavili oddíl vozatajstva o pěti povozech a vojákům tentokrát již bez komplikaci sebrali zbraně. V příštích dnech přes vesnici projely početné jednotky německé armády mířící od Žďáru buď k Polné, nebo Jihlavě. Znovu se opakovaly scény známé z okolí: za armádou zůstávala nepředstavitelná spoušť v podobě poškozených silnici domů, rozježděných luk a polí, opuštěných vozidel či odhozeného proviantu. Ústup pokračoval až do ranních hodin 10. května. Okolo půl osmé ráno se na pavlovské cestě objevili první sovětští průzkumníci na motocyklu, kteří byli nadšeně vítáni místnimi obyvateli.