Nemoci si nevybírají

Epidemie drtily lidstvo už od dob antiky. Měly daleko ničivější dopad než jakýkoli ozbrojený konflikt v historii. Byly to mor, neštovice, španělská chřipka, tyfus a další infekční nemoci, které tvořily dějiny. V dnešní proočkované, civilizované Evropě plné antibiotik na to rádi zapomínáme, nejde však jen o minulost. Staré nemoci se vracejí a nové vznikají. V realitě letošního podzimu roku 2020 si můžeme z obecních kronik připomenout události, které potkaly naše předky.

Krátce po skončení Napoleonských válek, kdy bylo na dnešní Vysočině několik lazaretů raněných vojáků, prošla Bohdalovem vlna cholery. Zemřel na ni mlynář Janeček z Dolního mlýna, další oběti byly u Provazníků a u Řezníčků. V letech 1857-59 prošla obcí epidemie tyfu a v roce 1866, při Prusko - rakouských válkách se znovu vrátila cholera. Tuto vlnu epidemie přinesli vojáci, kteří se ubytovali ve staveních. Jejich pluky po několika dnech odtáhly a cholera tu zůstala. Dále je v kronice uváděna v roce 1913 epidemie spály, která postihla řadu dětí ze školy. Zůstaly po ní tři zemřelé oběti. V letech 1918 - 20, tedy po skončení první světové války přišla nejprve španělská chřipka a později tzv. spavá chřipka. Ta první měla v celém světě více než 50 milionů obětí. V českých zemích jí podlehlo podle statistiky zhruba 80 tis. nemocných. V Bohdalově si nemoc přenášená vzduchem vyžádala také několik mrtvých. Druhá vlna měla u nemocných za následek těžké oslabení organizmu a následné tělesné ochrnutí. V kronice je uváděna řada jmen tehdejších obětí a tak si jenom můžeme přát a doufat, že pokud nás něco podobného potká, tak pomoc bude po ruce a následky nebudou tak tragické.