Jak se zakládalo JZD

Zemědělci se v Bohdalově začali organizovat již v létě 1945, kdy byl založen JSČZ - Jednotný svaz českých zemědělců. Jeho předsedou byl zvolen sedlák Emanuel Bradáč a ve výboru aktivně pracoval také místní farář Votava.

Protože Bohdalov byl ryze zemědělsko - rolnickou obcí věnovali se místní sedláci i drobnější rolníci v poválečných letech především své práci. Během krátkého času odešla řada rodin do pohraničí a další občané začali pracovat na výstavbě " Ocelového srdce Vysočiny", budoucího závodu ŽĎAS. V zápisech nejsou popsány žádné místní třenice a tak dnes nevíme, s jaký ohlasem byly přijímány pražské únorové události a s nimi spojená změna politické orientace republiky.

Krátce po převratu, 3. března 1948 byl ale ustaven bohdalovský akční výbor NF, který urychleně prováděl politickou očistu od reakčních živlů ve všech složkách a organizacích obce. Některá čísla z obecních zápisů pak působí až neskutečně. Když 28. dubna téhož roku došlo ke sloučení Komunistické strany a Sociální demokracie tak měli komunisté v obci Bohdalov, s necelými 700 obyvateli 140 členů. Následně více jak rok trvala příprava na založení JZD. Bylo jasné, že obec je silně konzervativní a tak dalo velkou práci přesvědčit drobné zemědělce k předání svých pozemků a ke společné práci.     Opět zde sehrála svoji roli KSČ. 11. 6. 1950  přece jenom došlo k zakládající schůzi a drobní zemědělci a tzv. kovozemědělci vyzváni ke vstupu. Členská základna se pod tlakem přesvědčování rychle rozrůstala a tak do konce roku 1950 mělo družstvo již 96 členů. V prvním představenstvu pak vedle sebe zasedli také pan farář Kříž i řídící učitel Blaha. Následovala další akce k přijetí HTÚP - Hospodářsko  technické úpravy půdy - rozorání mezí. Po přesvědčovací schůzi, která proběhla 2. 9. 1950 v hostinci u Koudelů příští den většina zemědělců souhlas podepsala. Došlo ke změnám v katastru. JZD si přidělilo pole nejblíže obci, menší zemědělci v druhém plánu a sedláci se museli posunout až na vzdálené konce. Členové JZD si mohli ponechat záhumenek, 1 krávu, 1 prase a volný počet drůbeže. Všechno ostatní pak šlo do společného. Na podzim pak mělo JZD 128 ha pozemků, z toho 84 ha orné půdy. Pod dojmem těchto úspěchů byl ihned následující den po většinové souhlase s rozoráním mezí uspořádány Akčním výborem dožínkové slavnosti, které se celé nesly v duchu oslav kolektivizmu a ve víře v budoucí úspěchy.